|
|
Vliv věku jedince na xylogenezi smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.) během vegetačního období
Čechová, Marie
V této práci bylo analyzováno, zda má věk stromu vliv na tloušťkový přírůst kmene. Na výzkumné lokalitě Rájec-Němčice byly v roce 2017 ve vegetačním období odebrány vzorky ze stromů různého věku. Ze vzorků byly vyrobeny parafínové bločky, z nichž se řezaly mikrořezy a poté byly vyhotoveny trvalé mikroskopické preparáty. Pomocí mikroskopu byly sledovány buňky kambia a xylému vytvořené v posledním roce. Kambiální aktivita byla u mladších stromů o 21 dní delší. Největší produkce buněk xylému byla na konci června. U mladých stromů byl průměrný celkový přírůst 49 buněk, u starých stromů 38 buněk.
|
|
|
Xylogeneze buku lesního (Fagus sylvatica L.) na Drahanské vrchovině v průběhu dvou po sobě jdoucích vegetačních období
Sýkora, Štěpán
Štěpán Sýkora Xylogeneze buku lesního (Fagus sylvatica L.) na Drahanské vrchovině v průběhu dvou po sobě jdoucích vegetačních období. Bakalářská práce se zabývá činností kambia a procesem diferenciace buněk buku v průběhu dvou po sobě jdoucích vegetačních období v závislosti na klimatických podmínkách. Na výzkumné ploše Rájec Němčice byl v roce 2013 a 2014 prováděn odběr vzorků ze 3 vzorníkových stromů. Odběry probíhaly v týdenní periodě od začátku března do půli listopadu. Z odebraných vzorků byly vytvořeny trvalé mikroskopické preparáty, z nichž byla získávána data pomocí světelného mikroskopu. Sledoval se začátek, maximum a pokles kambiální aktivity. U nových buněk byl zkoumán proces diferenciace až po ukončení tvorby letokruhu. Aplikací Gompertzovy funkce byla proložena získaná data a stanoveny jednotlivé maximální radiální přírůsty a doba tvorby letokruhu a jeho částí. Právní doložka:Prohlašuji, že jsem práci Xylogeneze buku lesního (Fagus sylvatica L.) na Drahanské vrchovině v průběhu dvou po sobě jdoucích vegetačních období vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č.111/1998Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č.121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně mám právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
|
|
|
Analýza tvorby dřeva buku lesního (Fagus sylvatica L.) na buněčné úrovni
Mikel, Jakub
Jakub Mikel: Analýza tvorby dřeva buku lesního (Fagus sylvatica L.) na buněčné úrovni. Bakalářská práce se zabývá analýzou tvorby dřeva buku lesního (Fagus sylvatica L.) na buněčné úrovni. Byly odebírány vzorky ze 3 mladých stromů, v pravidelných týdenních intervalech ve dvou po sobě jdoucích vegetačních období, a to roku 2013 a 2014 za pomocí přístroje trephor. Z mikrovývrtů byly zhotoveny trvalé mikroskopické preparáty, které byly pozorovány pomocí světelného mikroskopu. Tato práce zkoumá kambiální aktivitu a proces tvorby dřeva v průběhu vegetačních období (březenistopad). Pomocí světelného mikroskopu byl zaznamenán začátek kambiální aktivity, její maximální činnost a ukončování. Dále byl sledován průběh difernciece buněk v jednotlivých fázích: radiálního rozšiřování, tvorba sekundární buněčné stěny a lignifikace. Naměřené hodnoty radiálního přirůstání byly za pomoci Gompertzovi funkce proloženy křivkou, která nám stanovila optimální model radiálního přirůstu v průběhu vegetačního období. Ze získaných dat byl následně určen datum maximální denního přírůst a průměrný přírůst za den. Pozorování kambiální činnosti a následné diferenciace buněk ve vztahu ke klimatickým podmínkám nám usnadní pochopení spojitosti mezi tvorbou dřeva, jeho výslednou stavbou a vlivem okolního prostředí. Získané výsledky byly porovnány s odbornou literaturou zabývající se podobnou problematikou. Právní doložka:Prohlašuji, že jsem práci Analýza tvorby buku lesního (Fagus sylvatica L.) na buněčné úrovni vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47 b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
|
|
|
Analýza procesů xylogeneze a floemogeneze u jedinců smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.) ve dvou vegetačních obdobích
Kašpar, Miroslav
KAŠPAR M.: Analýza procesů xylogeneze a floemogeneze u jedinců smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.) ve dvou vegetačních obdobích. Diplomová práce je zaměřena na zjištění a vyhodnocení tvorby dřeva a lýka smrku ztepilého během vegetačním období 2015 a 2016 na výzkumné ploše Rájec – Němčice. Na ploše bylo vybráno 6 reprezentativních stromů, ze kterých byly periodicky odebírány vzorky. Ze získaných vzorků byly zhotoveny trvalé mikroskopické preparáty, které byly zkoumány a hodnoceny. Hodnocena byla činnost kambia, jednotlivé fáze diferenciace elementů dřeva a lýka a stanovena rychlost růstu pomocí Gompertozvy funkce. Údaje zjištěné za jednotlivé roky byly porovnány mezi sebou a srovnány s výsledky jiných autorů. Byly zaznamenány rozdílnosti růstu v rámci dvou vegetačních obdobích. Statisticky významné rozdíly byly patrné v počtu buněk kambia, ať už v dormanci nebo během jeho aktivního období. U jednotlivých fází vývoje buněk byly zaznamenány statisticky významné rozdíly v době ukončení těchto fází. Rozdílné hodnoty jednotlivých let vyplynuly také z výsledků Gompertzovy funkce. Obecně lze říci, že v roce 2016 byla dynamika růstu intenzivnější a počty vytvořených buněk větší než v roce předešlém.
|
|
|
Monitoring tvorby dřeva a lýka buku lesního (Fagus sylvatica L.) na buněčné úrovni na výzkumné ploše Rájec - Holíkov
Veteška, Ondřej
Předmětem závěrečné práce byl monitoring činnosti kambia vzorníkových stromů v letech 2013 a 2014. V závěrečné práci jsou shrnuty poznatky o průběhu kambiální aktivity, radiálním přírůstu kmene, procesu diferenciace buněk dřeva a tvorbě lýka. Pozorování vývoje kambiální aktivity na buněčné úrovni bylo umožněno díky zvolené metodě periodických odběrů. Periodické odběry byly realizovány pomocí nástroje Trephor v týdenních intervalech od března do listopadu. Z odebraných vzorků byly zhotoveny trvalé mikroskopické preparáty zachycující informaci o aktuální činnosti kambia v okamžiku odběru. Průběh a výsledky kambiální aktivity byly posuzovány ve vztahu ke klimatickým podmínkám lokality. Nepříznivý vývoj klimatických podmínek byl zaznamenán v růstové reakci vzorníkových stromů zejména v roce 2014, kdy byl vytvořen letokruh o celkové šířce 1012±489 µm. Maximální denní přírůst xylému 13±4 µm byl zaznamenán v období od 29. 5. do 26. 6. 2014. V roce 2013 dosahovala celková šířka letokruhu 1655±444 µm s maximálním denním přírůstem 27±13 µm v období od 13. 6. 2013 do 11. 7. 2013. Tvorba nových buněk xylému trvala v roce 2013 průměrně 91 dní. V následujícím roce 2014 bylo období produkce nových buněk xylému o 9 dní kratší.
|
|
|
Analýza tvorby dřeva buku lesního na výzkumné ploše Rájec-Holíkov
Porvalík, Radim
Tato bakalářská práce znázorňuje tvorbu xylému buku lesního na výzkumné ploše Rájec-Holíkov v průběhu jednoho roku, konktrétně roku 2015, který byl výjimečný extrémním suchem. Vzorky byly odebírány ze šesti vzorníkových stromů po jejich obvodu pomocí přístroje zvaného Trephor chronologicky od 23. března po 12. listopad každý týden jednou. Z těchto vzorků, v podobě mikro vývrtů, byly později v laboratoří postupně vytvořeny trvalé mikroskopické preparáty, na kterých byly za pomocí světelného mikroskopu zkoumány jednotlivé procesy dorůstání a zrání xylému od začátku kambiálního rozšiřování až po kompletní lignifikaci nově vzniklého letokruhu. První známky radiálního rozšiřování při aktivaci kambia se u všech šesti vzorníků pohybovaly na přelomu dubna a května, kdy průměrná teplota dosahovala 7,5 °C. Tvorba sekundární buněčné stěny a postupné lignifikace se průměrně objevovala v době od 4. 6. 2015 (155 DOY) do 20. 8. 2015 (232 DOY). Dále se pak objevovaly až do října plně lignifikované buňky. Celkový růst letokruhu tedy trval cca. 90 dní. Průměrná velikost nově vytvořených letokruhů byla dle Gompertzovy funkce 1235 µm.
|
|
|
Vliv částečného poškození kůry na anatomickou stavbu nově vytvořeného dřeva u juvenilních jedinců borovice lesní
Pýcha, Tomáš
Účelem této práce bylo zjistit, zda poškození kůry na jedné straně kmene způsobí změny v anatomické stavbě dřeva. V průběhu vegetačního období byl odstraněn pás kůry na polovině obvodu kmene osmi stromků. Na konci vegetačního období byly z části kmene nad a pod poškozenou kůrou zhotoveny mikroskopické preparáty. Z těchto preparátů byly zjištěny počty tracheid, jejich rozměry a radiální přírůst dřeva. Počet tracheid a radiální přírůst dřeva na poškozené straně kmene byl o 30-50 % nižší pod místem poškozené kůry než nad poškozením. Radiální rozměry tracheid byly na poškozené straně kmene o 14-16 % menší než na nepoškozené straně. Tloušťka buněčných stěn tracheid na poškozené straně kmene poklesla vůči straně nepoškozené o 7-20 %.
|
|
|
Analýza tvorby buněk sekundárního xylému a floému borovice lesní (Pinus sylvestris L.) v reakci na stres suchem
Fajstavr, Marek
Borovice lesní (Pinus sylvestris L.) je dlouhodobě hospodářsky preferovanou dřevinou nejen z hlediska svojí dřevní produkce, ale i díky její toleranci k extrémním klimatickým faktorům, ekologické nenáročnosti a rezistenci vůči stresu suchem. V posledních letech vlivem působení měnících se klimatických podmínek dochází k chřadnutí této hospodářsky významné dřeviny. Její přírůst v přirozeném ekotypu je ovlivněn adaptabilitou ke zvyšující se intenzitě teplotních extrémů (horkých vln). Kombinace nedostatku srážek s extrémně vysokými teplotami vzduchu (i v jarním období) výrazně ovlivňuje rezistenci této dřeviny vůči stresu suchem. Tato práce je zaměřena na analýzu fází tvorby buněk sekundárního xylému a floému borovice lesní v závislosti na fyziologických a morfologických změnách vlivem působícího stresu suchem. V rámci tvořícího se radiálního buněčného přírůstu v jednotlivých vegetačních obdobích v letech 2013–2016 bylo vyhodnoceno, jak se na tvorbě, diferenciaci a celkové struktuře buněk projevila synergie konkrétních faktorů ovlivňujících celkovou anatomickou stavbu letokruhu a vitalitu zkoumané dřeviny. Během čtyř vegetačních období 2013–2016 byly na výzkumné ploše v Soběšicích v týdenních intervalech odebírány mikrovývrty (průměr 1,8 mm) dřeva a lýka (včetně kambiální zóny) pomocí raznicového přírůstoměru Trephor. Z těchto mikrovývrtů byly vyrobeny trvalé mikroskopické preparáty příčného řezu, na kterých byla provedena analýza kambiální aktivity, buněčné tvorby, buněčné diferenciace v čase a vyhodnocení morfometrických parametrů vytvořených buněk xylému a floému. Zjistili jsme, že v každém monitorovaném vegetačním období se projevil stres suchem, který byl reflektován poklesem půdního vodního potenciálu (pod -1 MPa) i intenzitou transpirace, což vedlo ke stresové reakci kambia. Reakce kambiální zóny na stres suchem se projevila sníženou aktivitou (náhlé snížení počtu dělivých buněk) a následně během opětovného výskytu srážek reaktivací, kdy bylo opět pozorováno zvýšení počtu dělivých buněk. Tento faktor inicioval tvorbu intra-annual density fluctuations (IADF), tj. tvorbu tzv. nepravého letokruhu. Citlivá reakce kambia na stres suchem ovlivnila dobu buněčné produkce, počet vytvořených buněk a rovněž i dobu diferenciace jednotlivých tracheid, což se projevilo na redukci radiálních rozměrů a tloušťce buněčné stěny tracheid. Uměle vyvolaný stres kmenovým kroužkováním zintenzivnil spolupůsobící faktor sucha a v oblasti pod kroužkováním se do dvou týdnů po provedeném zásahu zastavila kambiální aktivita. Vytvořené buňky nebyly plně diferencovány, a tak v letokruhu chyběla zóna typicky tlustostěnných buněk letního dřeva. Následující vegetační období se vytvořil radiální přírůst pouze v oblasti nad kroužkováním (bez zóny letního dřeva) a v druhé polovině vegetačního období stromy postupně odumřely. Aktivita rostlinného hormonu IAA byla rovněž ovlivněna suchem v letním období, kdy jeho koncentrace klesla pod hranici měřitelnosti (2 µg vzorek-1). V době poklesu koncentrace IAA se začaly tvořit letní tracheidy a byla ukončena tvorba floémových buněk. Syntéza a aktivita rozpustných nízkomolekulárních sacharidů korelovala s průběhem kambiální aktivity a buněčných diferenciačních fází, kdy se dynamika koncentrace shodovala i s načasováním tvorby jednotlivých fází tvorby buněk. U floémových buněk nebyla pozorována významná variabilita v morfologických rozměrech. Fenologie jehlic indikovala fáze tvorby buněčné stěny a iniciaci tvorby letních tracheid. Vzhledem k tomu, že jehlice byly plně vytvořeny v období tvorby jarních tracheid, tak jejich fenologie nereflektovala stres suchem, který byl zaznamenán hlavně v letním období. Stejně tak přírůst floému byl vytvořen v jarním období. Dlouhodobě je prezentováno, že jehličnaté dřeviny vlivem hydraulické bezpečnosti reagují na stres suchem vytvořením tlustějších buněčných stěn letních tracheid. V rámci výzkumu této práce bylo však pozorováno, že vodní deficit ovlivnil kambiální aktivitu, která se projevila na intenzitě tvorby buněk a na době jejich diferenciace. V důsledku tohoto procesu se vytvořily tracheidy s užší buněčnou stěnou a menším radiálním rozměrem. Borovice lesní reaguje na stres suchem spíše menším počtem vytvořených tracheid s užšími buněčnými stěnami v poměru s radiálním rozměrem. Tímto způsobem adaptace tak postupně dochází ke strukturálním změnám vytvořeného letokruhu, kdy typicky jarní a letní tracheidy (klasifikované podle radiálních rozměrů a tlouštěk buněčných stěn) se mohou tvořit nezávisle na sezonalitě růstu. Obzvláště v případech tvorby IADF nebo v kombinaci s případem, kdy ani není vytvořeno letní dřevo, se začíná vyskytovat problém s platností klasifikace podle tzv. Morkova kritéria. Pochopení vlivu konkrétních metabolických a fyziologických změn na tvorbu dřeva a lýka borovice lesní pomáhá objasnit problematiku zalesnění a celkové dřevní produkce této hospodářsky významné dřeviny.
|
|
|
Analýza tvorby xylému ve dvou porostech odlišného věku u jedinců smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst)
Rolincová, Petra
Analýza tvorby xylému v porostech odlišného věku proběhla na výzkumné ploše Drahanské vrchoviny. Hlavním úkolem bylo porovnat dynamiku růstu mezi stromy mladého a starého porostu během vegetačního období roku 2014. Vzorky byly odebírány pomocí nástroje Trephoru v týdenních intervalech. Z těchto vzorků byly vyrobeny mikrořezy použitím metody impregnace parafínem a krájením na rotačním mikrotomu. Výsledky byly srovnány se studiemi téhož zaměření. Kambiální aktivita starých stromů byla o 20 dnů kratší než u stromů starých a také počet kambiálních buněk starých stromů byl menší. Trend diferenciace tracheid xylému byl u obou věkových kategorií stejný, ale u stromů starých byl počátek jednotlivých fází diferenciace opožděn o 11-14 dní oproti stromům mladým. Tempo produkce buněk bylo vyšší u mladých stromů. Celkový počet buněk vytvořeného letokruhu byl u mladých stromů o 42 % vyšší.
|
|
| |
host ::
RSS.